Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek přednesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných také Severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést čtenáře nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy.
Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyshanti, mladý u nás ještě neznámý autor, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami.
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života.
Tändzin Gjamccho v knize líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii.
Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k
sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje
poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují
nezměrnost božích možností.
