Román Fredrika Backmana
o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu
situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež
dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco
důležitého o nás i naší době.
Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II.
Ratajský les v Posázaví se stal v lednu 1952 místem vraždy. Na hromadě klestí zde byla nalezena komunistická funkcionářka Anna Felbabová s prostřelenou hlavou.
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu těžce zraněného muže. Umírající stihne ještě povědět, že se chystá jakési spiknutí, jenže zemře dřív, než stačí povědět víc.