Nejprodávanější tituly v roce 2016
filosofie a náboženství

Publikace, v českém prostředí zcela ojedinělá, přibližuje jednu ze stěžejních otázek liturgické reformy, iniciované II. vatikánským koncilem (1962–1965).

Druhá část antologie listů otce Pia týkající se především období temné noci smyslů, která bezprostředně předcházela viditelné stigmatizaci tohoto světce z Gargana.

Tato kniha tematizuje hlavní problémy současného filosofického uvažování o medicíně a o bioetických problémech.

Český jezuita, kardinál Tomáš Špidlík se v samém závěru svého života důsledky roztříštěnosti celku života na fragmenty důkladně zaobíral. Bystře a kompetentně nás provází tím, co dnešní civilizace postrádá: úctu k celku života.

Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence.

V tomto výběru čtyřiadvaceti nejvýznamnějších listů tohoto světce nacházíme ponaučení, která otec Pio obvykle vkládal do listů adresovaných svým spolubratřím a duchovním synům.

V knize najdete čtyři samostatné menší i rozsáhlejší studie k tématům filosofie Thomase Reida, jež by mohla upoutat zájem naší odborné veřejnosti a studentů, neboť skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin.

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.

Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.

Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620.

Cílem této knihy je představit šest odlišných antických a středověkých filosofických přístupů k těmto otázkám a k etickému tázání vůbec.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.

Až budete číst krátké příběhy a probojovávat se mistrovým tajemným jazykem, možná bezděky narazíte na učení Tichu, jež je v knize ukryto, a dojdete k Probuzení ? a proměníte se. To právě znamená Moudrost: Změnit se tím, že si uvědomíme skutečnost.

Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.

Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku.

Kniha objasňuje velmi přístupným způsobem podstatu tantrické praxe, aniž by ji zjednodušovala na soustavu racionálních názorů, praktických cvičení a technik.

Tibetská buddhistická učení jako cesta k osvícení s prředmluvou Čtrnáctého dalajlamy.

Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.