Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.
Poezie obětí i poezie vrahů, mučených i katů, přeživších i zplynovaných… Piotr Macierzyński se pustil na velmi tenký led a neutopil se. Dokázal zpracovat toto výjimečně náročné téma, které se dlouho považovalo za nezpracovatelné veršem.
Výbor z díla dříve významného, dnes polozapomenutého, básníka Karla Kapouna (1902–1963), který miloval verše stejně jako ženy, Stranu a pokrok. Napsal 20 sbírek básní, z nichž mnohé vycházely v tehdejším tisku.
Autorka se toulá svým“Jiným světem“ plným barev, slov a pocitů. Za doprovodu andělů poznává galaxii žití a v bílém světě nemocnic ji doprovází kamarádka na potkání – schizofrenie. Sbírka je ilustrována kresbami, které vznikaly právě v nemocnici.
Výmluvnost veršů nové básnické sbírky Jany Štroblové určuje závažnost témat, prožívaných v široké – v zásadě dvoupólové amplitudě. Odtud také roste vnitřní dynamika a dramatičnost její poezie.
Třetí básnická sbírka Adama Borziče Orfické linie přináší třináct převážně rozsáhlejších skladeb (např. „Orfické gesto: esej“, „In illo tempore“, „Fénixova pošetilost“). Razantní imaginací i některými motivy (prolínání osobní a společenské, erotické
Překlady Sonetů vydává Miloslav Uličný podruhé, avšak poprvé zrcadlově, s originály. A poprvé knižně jako doslov vydává též aktualizovanou stať o všech celistvých či téměř úplných českých překladech Sonetů.
První část Poundovy životní básnické skladby Cantos, jejíchž sto sedmnáct zpěvů psal přes padesát let. V Cantos chtěl Pound po Homérovi, Vergiliovi a Dantovi vypsat sumu našeho věku, tradice a přítomnosti.
