V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Ani Bůh ani člověk. Slova, obrazy a středověká úzkost z výtvarného umění je jednou z recentních prací Herberta L. Kesslera, která vyšla poprvé v roce 2007 jako součást ediční řady zabývající se literárními prameny k výtvarným dílům.
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
Naše přední teatroložka ve své práci zkoumá velkou proměnu v divadle antického Říma: odklon od dramatu a příklon k podívané všeho druhu, počínající už v 1. století před n.l. a hlavně za vlády julsko-klaudijské dynastie.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Předkládaná kniha se snaží nejen kriticky revidovat dosavadní hypotézy o dataci a provenienci, ale také objasnit uměleckou úlohu, zjistit možného objednavatele i důvod vzniku.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Přepis přednášek dlouholetého kurátora sbírky kaligrafie a malby v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji, které přednesl v září roku 2004 na Karlově univerzitě v Praze.
