Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989?
Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek.
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Text srozumitelnou formou objasňuje málo známé skutečnosti z oblasti veřejné ekonomiky a politiky. Smyslem knihy není jenom osvěta, ale i pokus o prosazení politicko-ekonomických znalostí jako součásti základního vzdělání.
Publikace čtenářům přináší výsledky analýz názorů a postojů české veřejnosti ke školství a vzdělávání včetně názorů na jeho vývoj, reformy a současné problémy.
Zásadní výklady i osobně pojaté texty o cestě českobratrské církve a její bohoslovecké fakulty různými etapami komunismu, a zejména o tom, jakým způsobem tuto minulost dokázali evangelíci uchopit a kriticky pojmenovat během posledních dvaceti let.
Brilantně napsané sarkastické vtipné profily největších afér/osobností. Od Jakeše a Havla přes Klausovo pero, Paroubka, Grosse, Koženého, Nečase/Nagyové, Čunka a dalších.
Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona Česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě?
Publikace Paradigmata moderní kulturní politiky mapuje a kriticky zkoumá formou kolektivní monografie myšlenkové modely, metodologické přístupy a názorové proudy, jimiž je v posledních desetiletích obohacováno myšlení o kultuře.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti.
Autor zaměřuje svou pozornost na souvislosti vyvolané tzv. Kubiceho aférou v květnu 2006. V závěru pak vznáší veřejnou žalobu proti státnímu zastupitelství, které podle autora případ Kubice řádně nevyšetřilo.
Autor ukazuje, že sociologie náboženství se nikdy nevyvíjela jako "čistá" teoretická disciplína, ale vždy byla spojena s ideologickými a politickými zápasy toho kterého historického období.
