Kniha s poněkud tajemným hlavním názvem zajímavě přispívá k obrazu české společnosti v rozpětí jednoho a půl století. Vlastně poprvé souhrnně líčí osudy české sociologie náboženství, počínaje jejími kořeny u Lindnera a Masaryka a konče u nejnovějšího vývoje v polistopadové éře. Ale pro svůj široký záběr by neměla ujít ani pozornosti těch, kdo se o náboženství či příslušnou odnož sociologie nezajímají.