Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů.
Lidská zoo proslulého britského zoologa a etologa Desmonda Morrise (poprvé vyšla v roce 1969) navazuje na jeho předchozí kontroverzní bestseller Nahá opice (1967).
Tato publikace obsahuje popisy 90 problémových situací a 270 doporučení k jejich řešení. Osm autorů, 17 kreseb Mirka Kemela a 32 fotografií Jindřicha Štreita – to je druhé, rozšířené vydání Krabičky poslední záchrany pro neziskové organizace.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému.
Kniha se pokouší o obohacení pojmu societální komunity o aspekty právního řádu, popis role konfliktů a integrační funkce politické kultury v liberálně demokratické společnosti.
Publikace se skládá ze tří částí.
V první nazvané Teorie nonkonformismu se čtenář seznámí se základními myšlenkami kontrariánství. Jedná se o stručný příspěvek ke klasifikaci a typologii nonkonformismu a konformismu.
Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.
Publikace se zaměřuje na téma lokálních médií, které je v oboru mediálních studií často opomíjené. Hlavními úhly pohledu jsou analýza lokálních publik a charakteristika vztahu lokálních médií a lokálních publik.
Jedná se o Goffmanovo klasické dílo na pomezí sociologie a psychologie, v němž autor téměř beletristickým způsobem popisuje základní myšlenky své dramaturgické sociologie (či dramaturgické sociální psychologie).
Kniha nabízí nový pohled na zkoumání korupce a odhalování podvodů. Autoři ukazují na korupci jako komplexní sociální jev, který je možné zkoumat z různých interdisciplinárních pohledů.
Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti.
