Na přednášky ‘Abdu’l-Baháa v Paříži lze pohlížet jako na výtažek
nejdůležitějších duchovních pravd.‘Abdu’l-Bahá se zabýval tématy, jako je
podstata lidstva, duše, Boží proroci, nastolení světového míru, odstranění všech
forem předsudků aj.
Kniha se v širším kontextu vývoje nejstarších česko-francouzských vztahů věnuje historickému poznání úcty ke světcům spjatým s francouzským prostředím na území Čech a Moravy v období středověku. Jádro publikace tvoří tři výzkumné kapitoly.
Stručný, ale informativní přehled prochází mnoha staletími: informuje, co o Šalomounově chrámu říká Bible, pak se vydává do římských, islámských a křižáckých dob.
György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus.
Cesta poustevníka je osobní svědectví Svámího Gyaneshwarpuri o duchovní cestě od moravského dětství přes tramping, speleologii a samotu až k vysvěcení na hinduistického mnicha.
Vidět a žasnout není kniha pro sběratele odpovědí. Je pro ty, kdo se chtějí opravdu dívat. Zastavuje uprostřed hluku a spěchu a vrací pozornost k tichu, křehkosti a přítomnosti.
Spis, jehož originálu a latinským překladům se dostalo v moderních edicích názvů Physiologus Graecus a Physiologus Latinus, sestavil neznámý řecký autor působící nejspíše ve 2. století v Alexandrii.
Ve druhém svazku publikace se ke čtenáři dostává překlad latinské verze B Physiologu, doplněný komentářem sledujícím recepci jednotlivých výkladů ve středověké odborné literatuře a v knižní malbě.
Apologie čili obrany křesťanství představují literární druh s dlouhou tradicí: ty nejstarší pocházejí již z období vlády císaře Hadriána čili z doby, kdy od událostí, jež daly podnět ke vzniku křesťanství, uplynulo jen zhruba sto let.
ŽIDOVSKÁ ROČENKA 5786
Židovská ročenka 5786 (2025/2026) se tentokrát skládá z deseti příspěvků. První v pořadí jsou Dvě bajky o stvoření světa Sebastiana Vassalliho.
Umění žít šťastně je knihou, ke které se čtenář vrací pro požitek z četby a pro poučení, jak stále lépe zvládat každodenní život pomocí meditace.
Každý zná štěstí a radost z vlastní zkušenosti. Schopnost žít šťastně lze však také vědomě rozvíjet.
Jezuita a paleontolog Pierre Teilhard de Chardin je autorem jedné z nejodvážnějších křesťanských vizí 20. století. Po většinu života narážel na odpor církevních autorit a značná část jeho díla mohla vyjít teprve posmrtně.
Stručný a úplný přehled celé šíře Buddhových učení. Kniha vznikala v průběhu dvaceti let za spolupráce mnoha žáků. Meditace v ní obsažené pomáhají přeměnit pojmy v přímou zkušenost.
V pozůstalosti jezuity Karla Říhy zůstává mj. několik textů, které ho představují ne tolik jako filosofa, ale jako znalce umění, kněze, který hledá spásu duší, člověka, který reflektuje prožitky dne.