Spis, jehož originálu a latinským překladům se dostalo v moderních edicích názvů Physiologus Graecus a Physiologus Latinus, sestavil neznámý řecký autor působící nejspíše ve 2. století v Alexandrii.
Ve druhém svazku publikace se ke čtenáři dostává překlad latinské verze B Physiologu, doplněný komentářem sledujícím recepci jednotlivých výkladů ve středověké odborné literatuře a v knižní malbě.
Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu.
Závěrečný díl trilogie Poutní místa Česka. Celkem 50 poutních míst z Moravy a Slezska, resp. z dosud nepopisovaných čtyř krajů České republiky (Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského kraje).
Klasické dílo britského politického myslitele. Zabývá se zde politickými idejemi 20. století, zejména rozmanitými aspekty individuální svobody, rozborem myšlenek J. S. Milla, a především provádí rozlišení mezi negativním a pozitivním pojmem svobody.
Plánovaná kniha má být podle tohoto klasika české literatury Páralovým pokusem o spis alá Osho - tedy usiluje být zábavnou příručkou i filozofickým spisem přijatelným pro moderního evropského člověka.
Nové formy asistované smrti, zvláště eutanazie a asistované
sebeusmrcení, představují jednu z etických výzev
pro 21. století. Ve většině zemí jsou zatím ilegální, ale
všude probíhá veřejná debata o jejich etické přípustnosti
a rizicích.
Čtvrtá část Herderových „Křesťanských spisů“ (1794–1798) představuje jedno z nejkonciznějších a nejkrásněji napsaných shrnutí jeho náboženského myšlení.
Lukács vychází z Hegelova pojmu „univerzálního rozumu“ a veškerou německou buržoazní filozofii po Hegelovi interpretuje jako reakční a iracionální odpověď na fenomén třídního boje.
Předlohou nahrávky jsou dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce, který patří k jeho nejznámějším filozofickým pracím, a Regulae vitae.