Drahomír Suchánek

Tato kniha se v návaznosti na dosavadní historický a kanonickoprávní výzkum zabývá vývojem papežských voleb v gregoriánském období.

Autoři by současně chtěli touto publikací připomenout životní jubileum kolínského historika Václava Dršky, jehož bádání se celoživotně věnuje tématům, která s problematikou integrací a dezintegrací úzce souvisejí.

Druhý díl Církevních dějin, který navazuje na předchozí zpracování církevní historie v antice a středověku, je vymezen obdobím sahajícím od počátků protestantské reformace až po předvečer Velké francouzské revoluce.

Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.

Papež, jakožto hlava katolické církve, soustřeďoval ve svých rukou značný vliv a vedle čistě církevních záležitostí vstupoval také do politických a mocenských problémů.

Dějiny lichtenštejnského knížectví jsou bezprostředně spjaty s osudy rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství i v českých zemích a kteří se ziskem knížecího titulu na počátku 17. století posunuli mezi elitu habsburské monarchie.

Vztahy královské moci a říšské církve představovaly na přelomu 10. a 11. století fenomén, který významně ovlivňoval vývoj Římsko-německé říše.

Životopis předního lidoveckého politika a poválečného ministra zdravotnictví popisuje jeho aktivity v Československu i v dvojím exilu.