filosofie a náboženství

Tíží vás staré křivdy? Tato knížka vás provede procesem odpuštění jako cestou k opravdové vnitřní svobodě.

Co znamená žít křesťanskou víru ve světě poznamenaném chudobou, nerovností a útlakem?

Co znamená být svobodný? A kdo rozhoduje o tom, co je pro člověka skutečně dobré? Jeden z nejznamenitějších politických filozofů 20. století, ukazuje, že právě odpovědi na tyto otázky rozhodují o podobě moderní demokracie.

Korán je nejen posvátnou knihou muslimů, ale také nejzáhadnější knihou dneška. A vlastně je až neuvěřitelné, že tomuto základu islámu, na kterém stojí celé islámské náboženství, věnují čeští orientalisté a islamologové velice malou pozornost.

Mezi novými spiritualitami Západu vyniká zvláště fenomén, kterému se v angličtině říká new age („hnutí nového věku“) a který si v češtině získal přezdívku „ezo“, a přestože se o něm na veřejnosti hodně mluví, málokdo doopravdy ví, ...

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila.

Kniha „Duchovní cesta Alagammal“ popisuje příběh matky Bhagavána Šrí Ramany Maharišiho. Bylo to před více než sto lety, když Alagammal naposledy stoupala vzhůru po svaté hoře Arunáčale, aby mohla zůstat v blízkosti svého syna.

Carlo Acutis, Chiara „Luce“ Badano, Pier Giorgio Frassati, Alberto Marvelli, Gianna Beretta Molla, Giuseppe (Pino) Puglisi, Dominik Savio – sedm osobností, které spojuje víc než jen to, že žily v Itálii v nejnovější době.

Publikácia ponúka interdisciplinárnu analýzu náboženstva ako ambivalentného spoločenského fenoménu s mierotvorným i násilným potenciálom.

V přednáškách zařazených do svazku Přírodní a duchovní bytosti Rudolf Steiner otevírá pohled na přírodu jako na svět, který není pouze hmotný a viditelný, ale je prostoupen duchovním životem.

Závěrečný díl trilogie Poutní místa Česka. Celkem 50 poutních míst z Moravy a Slezska, resp. z dosud nepopisovaných čtyř krajů České republiky (Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského kraje).

Salesián Michael Martinek patří ke stále výraznějším osobnostem současného českého křesťanského světa. Působí jak kněz, vězeňský kaplan, vyučuje na Jaboku, je vyhledávaným duchovním doprovázejícím.
Kniha je výborem z této Martinkovy mnohaleté činnosti a obsahuje jeho nejzásadnější texty a myšlenky týkající se široké škály oblastí.

Teorie subjektivity Jana Šterna se pokouší sjednotit filosofii, biologii, ontologii, kybernetiku a teorii informace v jediném rámu „subjektivity jako ontologické struktury světa“.

Děj příběhů této knihy se odehrává během posledních pěti let minulého tisíciletí. Tyto navzájem se proplétající příběhy jsou radostné i bolestné, někdy plné naděje, jindy popisující zklamání.

Existuje otázka, kterou si položil kněz v chrámu starověkého Uru čtyři tisíce let před tebou, mnich uprostřed noci, fyzik v laboratoři i ty sám, kdykoli se ráno probudíš a na zlomek vteřiny nevíš, kdo jsi. Co je to vědomí?

Učení dona Miguela Ruize, shrnuté v slavné knize Čtyři dohody, se dočkalo neméně proslulého pokračování, a to díla Pátá dohoda. Tento „praktický průvodce cestou sebeovládání“ vám pomůže přetvořit vlastní život, neboť se zbavíte bezpočtu omezujících dohod, které jste uzavřeli nejen sami se sebou či s ostatními lidmi, ale i se samotným životem.

Tento svazek přináší komentované vydání spisu Soliloquium de quattuor mentalibus exercitiis, mysticko-teologického díla významného františkánského teologa 13. století svatého Bonaventury z Bagnoregia.

Morálka práva je stěžejním dílem poválečné právní filosofie, které kritizuje právně pozitivistické a legalistické myšlení.

Kniha rekonstruuje Weltschovo myšlení v celé jeho tematické šíři: od filosofických základů pražského sionismu a teorie národního humanismu přes politickou teorii obranyschopné demokracie a analýzu antisemitismu ...

Ironický, sentimentální a občas i veršovaný rozhovor nabízí trojjedinou odpověď: biblická víra, osvícenský rozum a humanistický smích. S těmito nástroji zkoumá literární historik a kazatel Martin C. Putna svět, v němž se pohybuje.