filosofie

Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události.

Kniha mapuje hlavní směry řecké filosofie (epikureismus, skepticismus, stoicismus atd.) po smrti Alexandra Velikého do konce Římské republiky.

Ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, se Hannah Arendtová věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.

Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.

Číslo otvírá rozhovor s Chrisem Hayesem, účastníkem amerických protestů. K tématu nerovnosti a stavění mostů píše i Tomáš Bísek a Kristýna Pilecká.

Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.

Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů – Keltů, Germánů a Baltů.

Monografie je věnována významnému židovskému teologovi, spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení.

The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání.

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený.

Osmý svazek edice Patristika přináší nejstarší křesťanské pojednání o modlitbě z pera afrického spisovatele Tertuliána. Spis z počátku 3. století nám umožňuje nahlédnout do teologie křesťanské modlitby a získat představu o jejích vnějších projevech.

Tato kniha je věnována osobnosti a dílu britského spisovatele J. R. R. Tolkiena. Autor vychází z nástinu jeho pohnuté životní pouti a seznamuje čtenáře s klíčovými vlivy a okolnostmi, které Tolkienovo dílo utvářely.

Doba koronavirová – takto někteří označují mimořádnou situaci, ve které dnes žijeme. Naše dřívější jistoty vzaly za své, a to bez ohledu na náš světonázor či víru. Koronavirová pandemie a její důsledky nás uvádějí do rozpaků a znepokojení.

Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci.

John Stuart Mill (1806-1873) je nejvlivnějším anglicky mluvícím filozofem 19. století. V anglosaském světě patří mezi nejznámější Millovy texty jeho spis O svobodě, který vyšel v roce 1859 a z kterého vám předkládáme druhou kapitolu...

Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele.

Květnový Protestant otvírá anketa na téma "Virtuální církev době koronténní?", v níž odpovídá pět kazatelů a kazatelek z různých protestantských církví.