filosofie

Autorka interpretuje Hegelovu Fenomenologii ducha jako popis cesty, na níž vědomí na každé „zastávce“ formuluje konkrétní model světa.

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody.

Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta.

První díl dvousvazkového výboru nejvýznamnějších esejů L. Strausse, tvůrce svébytného pojetí politické filosofie a zakladatele vlivné školy politického myšlení.

Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy.

Dvoudílná monografie „Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ je rozšířenou verzí autorova habilitačního spisu.

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.

Celkem dvanáct studií reflektuje fenomén české reformace v pozdním středověku a raném novověku, přičemž tak v intencích Collegia Europaea rozvíjí úsilí o internacionalizaci bádání k českým náboženským dějinám a jejich filosofickému, teologickému...

S nesprávnou či správnou představou rovnosti je spojeno tolik velkých omylů a tolik velkých pravd, že není možné se tomuto problému vyhnout. Co je to rovnost? Jak ji uchopit? Jak jí dosáhnout?

Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha (1949).

Kniha vyšla původně v roce 2008, takže by se mohlo zdát, že ve světle nových poznatků musela zastarat. Garveyho kniha však není v první řadě souborem faktů o změně globálního klimatu a vlivu člověka na ni, ale filosofickým dílem, ...

Soubor studií českých a slovenských autorů, který zde předkládáme, vznikl na základě příspěvků přednesených na odborném semináři věnovaném myšlení francouzského historika a teoretika umění Henriho Focillona (1881 – 1943).

Autorka antiky rozvíjí etickou zásadu platonské morální filosofie: raději zlo trpět, než je činit jiným. Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy.

Nový český překlad známého indického díla Bhagavadgítá v bilingvní podobě. Je opatřen gnostickou předmluvou a komentářem překladatele ze sanskrtu Mgr. Jana Kozáka, který umožňuje pochopit všechny teologické nejasnosti v textu.

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.

Autorovo stěžejní dílo, které z něj učinilo hlavního představitele existencialismu.

V prosincovém Protestantu si přečtete esej O promiskuitě lásky (P. Turecký), postřehy M. Vymětala ze studijního pobytu v Jeruzalémě, polemiku A. Wagnerové s P. Keřkovským o poválečných národních výborech a KSČ, reakce na výzvu M. Putny.

Kniha Praxe Horev-klubu I poprvé zpřístupňuje čtenářské obci praktické učební texty, vypracované žáky nejvýznamnějšího českého hermetika Pierra de Lasenic (1900–1944) a jím samotným.

Kniha, která u nás poprvé vychází ve dvojjazyčném, česko-německém vydání, je nejznámějším dílem jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších moderních filozofů, jenž dodnes nepřestává inspirovat, motivovat, provokovat, ale i pohoršovat.

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.