filosofie

Třetí díl Církevních dějin přináší syntetický pohled na vývoj křesťanských církví v 19. století, od Velké francouzské revoluce do počátku první světové války.

Poslední ze šesti svazků Sebraných spisů českého filosofa, prozaika a dramatika Ladislava Klímy (1878-1928) uzavírá více než třicetiletou práci editorky Eriky Abrams a nakladatelství Torst na plně spolehlivém a vědecky fundovaném vydání Klímova díla.

V liberální interpretaci se dějiny jeví jako proces osvobozování člověka od toho, co se z různých příčin stavělo do cesty jeho plného rozvoje.

Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia jsou nejvýznamnějším Machiavelliho dílem a základním textem moderního republikanismu.

Monografia podáva filozofickú interpretáciu liberalizmu a neoliberalizmu, rekonštruuje ich genézu, podstatu a kritiku.

První svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878–1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“.

Kniha sleduje méně známé, ale mimořádně důležité intelektuální dějiny Ukrajiny 19. století skrze pojem „excepcionalismus“ – ideu národní výjimečnosti, která se obvykle spojuje s americkým politickým myšlením, zde však získává nový, nečekaný kontext.

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila.

Publikácia ponúka interdisciplinárnu analýzu náboženstva ako ambivalentného spoločenského fenoménu s mierotvorným i násilným potenciálom.

Morálka práva je stěžejním dílem poválečné právní filosofie, které kritizuje právně pozitivistické a legalistické myšlení.

Publikovaný spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny.

Argumentačně sevřené a myšlenkově subtilní, psané ve druhé půli roku 1934, tvoří přehlížené jádro písemného odkazu aktivistky a myslitelky Simone Weilové (1909–1943) a zasluhují včlenit do nejužšího kánonu klasiků politického myšlení.

V této knize podává Leonard Peikoff, přední znalec myšlení Ayn Randové, ucelený výklad její filozofie.

O jaké jistoty se dnes můžeme opřít při úvahách o světě? „Filozofie předpokladů“ je myšlenkový projekt, který tyto jistoty hledá.

Každý se chce dožít vysokého věku. Nikdo ale nechce být starý.

Ačkoliv to tak stále není chápáno, je stav single – tedy stav, kdy člověk žije sám – normální, dobrý a plnohodnotný způsob života. Kniha nabízí k dané tematice řadu podnětů a cvičení vycházejících z ignaciánské perspektivy.

Krátce po Hitlerově nástupu k moci začala německá novinářka Charlotte Beradt tajně shromažďovat sny obyvatel nacistického Německa.

Význam tohoto Ciceronova díla tkví především v tom, že jeho prostřednictvím se k římským čtenářům poprvé dostala řecká filozofie v latině.

První český překlad méně známého díla jedné z nejvýznamnějších osobností evropské politické filosofie 19. století je doplněn obšírnými komentáři Ivo Budila, Jana Kellera a Gertrudy Himmelfalberové.

Z pohledu samotných Řeků byly sportovní soutěže tím, co činí Helléna Hellénem. Roubineauův souvislý výklad umožňuje docenit tuto jejich sebeinterpretaci s plnou vahou a pochopit její provázanost s jinými a dnes známějšími helénskými pojítky.