Aleister Crowley byl světoznámý okultista a zakladatel esoterického systému thelémy. Ve svém pozdním díle s názvem Malé eseje o pravdě předkládá své vyzrálé názory na šestnáct koncepcí, jež mají zásadní důležitost pro duchovní život člověka.
Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí.
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení.
Bestseller italského psychologa o zlozvyku, který se týká téměř každého z nás, a tom, jak tento zbytečně promarněný čas lamentováním nad věcmi, jež nemohu změnit, využít k něčemu smysluplnému.
Křesťanství se nezakládá na lidském úsilí, ale na Boží milosti, která se dává zdarma. Zlatou nití této knihy je právě „umění přijímat“ – přijímat milost, přijímat celé bohatství Otcovy milosrdné lásky: „Kdybys znala Boží dar…“
Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie
a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne
množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají
tématu nekonečna.
Peter Huijs popisuje v knize Voláni srdcem světa vývoj duchovního úsilí posledního půldruhého století, v němž sehrály významnou roli různé duchovní organizace. Kniha vychází poprvé v českém překladu ku stému výročí založení Lectorium Rosucrucianum.
Křesťanství a islám jsou dvě velká světová náboženství, obě s více než miliardou následovníků. Přestože mají z praktického hlediska mnoho společného, zeje mezi nimi hluboká propast. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek informací a vzájemného pochopení.
Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.
Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést.
Závažné příspěvky soukromého vědce k humanitním a sociálním vědám. S mimořádnou odbornou erudicí jsou v této knize rozebrány problémy vejce Jaroslava Haška, střední Evropy, prezervativu, imbecility mileniálů, hlístic, tofu, judaismu...
Narození Lao-c' bylo ohlášeno příchodem komety. Tento mužík se stařeckými rysy, archivář na císařském dvoře, odhalil pomíjivost vědy. Když se přesvědčil o mravní zkaženosti moci, odvrátil se od ní a začal hledat pravou cestu k moudrosti.
