ŽIDOVSKÁ ROČENKA 5786
Židovská ročenka 5786 (2025/2026) se tentokrát skládá z deseti příspěvků. První v pořadí jsou Dvě bajky o stvoření světa Sebastiana Vassalliho.
Česko-izraelská hebraistka Helena Beinish připravila svazek, který obsahuje nový český překlad slavné kabalistické knihy Sefer Jecira z originálu. Bilingvní vydání obsahuje hebrejský i český text a je doplněno podrobným výkladem jednotlivých veršů.
Upravené vydání přináší výběr autentických básní a kreseb židovských dětí z ghetta Terezín, doplněných o nově zjištěná historická fakta. Grafické zpracování klade zvláštní důraz na větší a kvalitnější reprodukce dětských kreseb.
Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Numeri, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa
Co pro nás dnes znamená přikázání „světit den odpočinku“? Není to jen fráze z jiného věku? Walter Brueggemann ukazuje, že právě v době nepřetržitého provozu, tlaku na výkon a všeobecného vyčerpání má šabat nečekanou sílu.
Přijměte pozvání do pozoruhodného světa rabínů, kteří spolu diskutují napříč staletími s cílem předat židovskou tradici dalším generacím tak, aby byla relevantní pro svět, v němž žijeme.
Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938.
Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a ústní Tóry.
Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.
Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti?
Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku.
Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.