judaismus

Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku.

Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.

Jde o první ucelenou sbírku vyprávění v židovské středověké literatuře vůbec, a zároveň o první sbírku, u níž známe jméno autora a čas sepsání.

David Oppenheim (1664–1736), vrchní pražský rabín na počátku 18. století, vybudoval jedinečnou sbírku židovských knih a rukopisů, které se všechny dochovaly a jsou uloženy v Bodleian Library v Oxfordu.

Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů.

Koncem ledna vychází Židovská ročenka 2022/2023 – 5783.

Spisovatelka, scénáristka a teoložka Jana Šrámková zve čtenáře ke dvacetidenní pouti starozákonní knihou Ester. Neocitáme se ovšem v dávné a nepřístupné minulosti, která dovede omámit svou těžkou vůní, ale vyčpí stejně rychle, jako se zavře kniha.

Čtvrtý díl série Povídá se… přibližuje biblické poselství tzv. Zadních proroků: Izajáše, Jeremjáše, Ezechiele, Ozeáše, Amose a dalších tzv. malých proroků.

Formou krátkých, až anekdotických příběhů, představuje autor učení a životní postoje chasidů, židovských „zbožných“, kteří se vyznačovali hlubokou vírou a důsledným zachováváním Zákona.

Editoři nabízejí čtenářům, aby si v průběhu roku přečetli celou Tóru. V zamyšleních na každý den tak čtenář postupně projde všech pět knih Mojžíšových. Jednotlivá zamyšlení jsou vybírána tak, aby se každá kapitola Tóry dostala ke slovu aspoň jednou.

Judaismus vytvořil jeden z nejdůležitějších systémů meditace a jeho opomenutí nutně znamená, že jakékoli studium meditace bude neúplné.

Publikace uvádí do českého prostředí téma starších hebrejských vyprávění. V jádru knihy stojí překlad jedné ze sbírek hebrejských příběhů, dochované v tzv. Jeruzalémském rukopisu z první poloviny 16. století.

Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu.

Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost.

Kniha je výběrem literárně-modlitebních textů dvou nejvýraznějších českožidovských autorů této éry – Jiřího Langera a Jiřího Ortena.

Kniha shrnuje a završuje výsledky autorova mnohaletého, ba celoživotního bádání na poli biblické onomatologie.

Ve svém spisu O kněžství nás svatý Jan Chrysostomos vtahuje do rozhovoru dvou přátel, aby před námi vykreslil obraz kněze jakožto služebníka největších Božích darů, jehož služba zastiňuje všechny ostatní.

Monografie „Zvířata v hebrejské bibli a židovské tradici“ se zabývá zvířecím světem v klasických textech judaismu a v tradici od starověku až po současnost. Základním biblickým textem, který definuje vztah mezi člověkem a zvířaty, je v knize Genesis

Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK.