Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980–1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984).
Básnický debut. Tahle poezie nehladí, zadírá se pod kůži, uhaduje hranice vzájemnosti, větří vůně zmizelého, přistřihuje andělům křídla, pěstuje květiny strachu a vytrhává je i s kořeny. Kámen ke kameni / tělo k tělu / A žádné pojivo.
Útlý svazek nových básní žijícího (a živoucího) klasika české poezie Karla Šiktance s názvem Horniny zahrnuje verše jeho posledního tvůrčího období (2014–2016).
Nejkrásnější české a moravské ukolébavky doplněné jednoduchým notovým zápisem a něžnými ilustracemi. Hajej, můj andílku, Spi, mé malé poupě, Děťátko malý, Sluníčko zašlo a téměř dvacet dalších. Ideální dárek k narození miminka!
Masaoka Šiki (1867-1902) patří k nejlepším japonským básníkům haiku. Byl vlastně pokračovatelem Bašóa a starších mistrů a obohatil jejich styl o nové postupy. Přestože mu byl vyměřen tak krátký život, zanechal po sobě obrovské dílo.
Sbírka Daniely Fischerové obsahuje pětatřicet básniček pro děti, které si hrají s dětskou představivostí i s jazykem. Nabízejí řadu slovních hříček, pohrávají si i s formálními možnostmi básně a jsou plné humoru. Se založeným CD Dušičky.
Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii.
Malá Anička má starosti. Teta bude slavit narozeniny a Anička pro ni nemá dárek. Nakonec se rozhodne, že pro ni vymyslí básničku. Ale básnění je těžká věc a oslava se blíží.
Milovaný i nenáviděný výběr z české
poezie, letos po osmé.
Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat
iluzi objektivity, ale je výsledkem
setkání dvou editorů, dvou subjektivních
pohledů na poezii daného roku i na poezii
jako takovou.
Básnická sbírka jednoho z nejčtenějších českých básníků přináší vedle citlivých evokací přírody, stárnutí a básní milostných též pozoruhodné epické "svědecké" básně, obohacující Jirousovu poetiku o nový rozměr. Doslov Vratislav Brabenec.
Je to jen pár slov úvodem, avšak je mi poněkud úzko z tíhy významu, kdy po opakovaném čtení výjimečné sbírky jsem se pustil tam, kam nás Ondřej Fibich napoprvé vedl, k obrazům ženy „ztracené v zeleni“.
