Kniha Mezi nebem a zemí – spojující text Václava Vokolka (1947) s fotografiemi Zdeňka Helferta (1946) – je poctou romantickému malíři Casparu Davidu Friedrichovi.
V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Reflexe fenoménu umělecké výměny Mnichov- země Koruny české.
Publikace vychází ke stejnojmenné výstavě Tvrdohlaví 2015 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli. Střídají se zde práce zcela nové s díly, která jsou již "klasická" a svým způsobem charakteristická, tedy jakési ikony z let osmdesátých.
Kniha předního, celosvětově uznávaného cézannovského badatele Pavla Machotky staví tvorbu Paula Cézanna do nového světla.Analyzuje jeho tvůrčí proces, to, jak se krajina v malbě proměňuje.
Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma Bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa.
El Libro Mágico je knihou barvitě vyprávějící o kouzlu života v pralesích peruánské Amazonie a o síle tradice a inspirace, s níž se osudově setkal český malíř Otto Placht (1962).
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
Název výstavy a zároveň publikace – Ještě jsem tu nebyl – vymyšlený Jiřím Kovandou přetéká emocionálním nábojem a zachycuje poetickou citlivost umělce a neustálou aktuálnost otázek a pochybností, které formuloval během čtyřiceti let své tvorby.
Das Werk gibt einen fundierten Einblick in die Werke deutschsprachiger bildender Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zeit der Tschechischen Republik von 1918 bis 1938.
Knižní titul z berounského nakladatelství Machart, věnovaný průřezu celoživotní tvorbou akademického malíře Karla Patáka, zpřístupňuje široké veřejnosti život i dílo umělce, který se významně zapsal do kulturního povědomí Berouna.
Tři studie obsažené ve čtrnáctém čísle Sešitu vzešly z příspěvků na konferenci "Mezi Východem a Západem. Jak se v poválečném Československu psalo o výtvarném umění?", která se konala v listopadu roku 2012 na půdě pražské VŠ uměleckoprůmyslové.
První česká monografie autora, který je dnes považován za nejvýznamnějšího tvůrce art brut a za stvořitele jednoho z nejpozoruhodnějších děl 20. století obecně, zahrnuje všechna období jeho výtvarného i literárního projevu.
Monografie o jedné z nejvýraznějších osobností české výtvarné kultury 20. století. B. Lacina, český malíř, grafik, ilustrátor, byl profesorem dějin umění a výtvarné výchovy na Masarykově univerzitě.
Původně samizdatová publikace z let 1985 - 1987 je svědeckým komentářem o tvůrčích osudech v nesnadné době, dílčím pohledem na autorovu (* 1929) uměleckou výtvarnou generaci.
