Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách.
Kronikář čchanového buddhismu z 9. století nás v této práci seznamuje se zráním, a formováním učení slovutného opata Lin ťiho na břehu řeky Chu tchuo, který dodnes patří k nejvíce oceňovaným a nejznámějším postavám čínského buddhismu.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží?
Pierre Hadot (1922-2010), Michel Foucault (1926-1984) a Jan Patočka (1907-1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20. století dosti nečekaně a někdy i k jejich vlastnímu překvapení setkaly.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer
představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto
předchůdce objektivní reality.
Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.
Kniha vysvětluje, že všechny síly působící ve stvoření ve svém konečném důsledku slouží všezahrnující Božské Prozřetelnosti. Bůh je Láska sama, a proto je primárním cílem Božské Prozřetelnosti naše věčné štěstí.
Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495).
