Publikace mapuje život kněze Josefa Čiháka (1912-2003). Soustředí se především na léta 1956-1962, kdy byl kněz nespravedlivě obviněn a odsouzen komunistickým režimem k deseti letům vězení.
Deník skauta Jana Zábrany začíná verši z dubna 1947 pod dojmem velikonočního táboření se svým skautským oddílem. Kníha kromě pravděpodobně úplně prvních Zábranových básnických pokusů obsahuje i zápisky z humpoleckého junáckého oddílu.
Dom Samuel Lauras, opat trapistického kláštera v Novém Dvoře, v tomto svazku předkládá výroky otce Jeronýma, otce Patrika a otce Mikuláše, trapistických mnichů ze Sept-Fons, jak je jako novic vyslechl před třiceti lety...
Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...