Tradiční ročenka české architektury představuje nejzajímavější realizované projekty českých architektů z let 2008-2009. Mapuje události v architektuře a designu za toto období.
Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
Kvalitně vypravená publikace představuje stavby, které reprezentují vývoj a tendence architektury v zemích visegrádské čtyřky po roce 1990. Každá země je zastoupena osmnácti stavbami. Texty v angličtině.
Publikace obsahuje 150 fotografií 27 předních českých autorů z bouřlivých lednových dnů roku 1969, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha až do jeho mohutného manifestačního pohřbu.
Antologie klíčových textů z let 1900-1929 zahrnuje recenze výstav, příležitostné texty na počest malířských kolegů a hlavně teoretické traktáty osvětlující základní formální principy jeho malířské tvorby.
Kniha Plasy 1981 zachycuje fotografickou výstavu, která se stala jednou z nejvýznamnějších událostí české nezávislé kultury v normalizačním dvacetiletí 1969–1989.
Autoři popisují nejznámější případy fotografických podvodů klasického i digitálního věku, ukazují krajní možnosti nových technologií na příkladech ze současného umění pracujícího s mediálními obrazy.
Výpravná publikace představuje v abecedním pořádku sto nejzajímavějších středočeských mlýnů, dolů, hutí, vodních a vodárenských děl, továren, munufaktur, mostů a železnic.
Fotografie známého fotografa podávají svědectví o Čechách a východní a střední Evropě v posledních třiceti letech. Autorovo vyprávění o snímcích a situacích, které zachycují, zapsal a převyprávěl Jáchym Topol.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Fotografovat začal Čestmír Krátký v roce 1953 u Karla Plicky, ale soustavně se věnoval výtvarné fotografii až od roku 1959 po seznámení s Janem Koblasou.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Encyklopedie antického divadla kromě hesel, vysvětlujících fakta týkající se antického divadla, přináší soupis divadelních staveb a dochovaných řeckých a latinských dramat. Bohatě doplněno pérovkami a obrazovou přílohou.
Třetí díl pětisvazkového projektu zachycuje v esejistických, abecedně řazených statích jednotlivé lokality v západočeském regionu, který z hlediska dnešního administrativního dělení zachycuje Plzeňský a Karlovarský kraj.
