Název knihy možná evokuje titul světově proslulého satirického románu „Hlava XXII“ amerického spisovatele Josepha Hellera, jenž vychází z vojenského paragrafu XXII.
Autorem sbírky Jadérka je Bedřich Stehno. Jde o knihu osobní lyriky. Básník hovoří k čtenáři meditativním, úsporným jazykem, neplýtvá slovy, spíše se snaží, aby se každý verš stal čirou esencí vlastních myšlenek.
Básnická sbírka představuje výběr z několika nevydaných sbírek: Zasuté vzpomínky, To není fér, Holofauste,
Život běží, utíká a Všelijaké okolnosti a je obohacena o CD s autorovými folkovými písněmi z osmdesátých let 20. století.
Druhá básnická sbírka původně severočeského autora tématicky navazuje na
debutovou knihu Ptačí král. Opět se vydáte na poetické putování pustými
krajinami, kde vládnou živly a přítomnost lidí lze jen matně tušit.
Fotograf a držitel dvou cen Czech Press Photo Romek Hanzlík, procházel Máchovo krajem kolem Bezdězu, Ralska, Berštejna a Housky, a hledal místa spjatá s Májem. Fotografie tak doprovází stěžejní dílo K.H.Máchy.
Marně se svlékáš je sbírkou básní Pavla Haslachera, autora s rakouskými kořeny, píšící převážně (a někdy bytostně) v duchu a stylu srozumitelného literárního naivizmu.
Jan Grabec se v knize "Odvahy se dostává" snaží znovustvořit osobní mýtus prvního setkání s ruchem velkoměsta, do kterého náhle vpadají vzpomínky na dřívější ideální krajinu dětství.
Básně Kateřiny Mašatové se od konfekčních sbírek dívčí a dámské poezie liší poučeností životní i literární. I když se rozhodně nevyhýbá nejintimnějším tématům, najdeme tu jen minimum banálního sladkobolného vzdychání.
Pan Mortovivo je sbírka básní v próze a básnických próz z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Tedy jakýsi „hřích mládí“, k němuž se autor ovšem hrdě hlásí.
Básnířka říká, že napsala knihu „o samotě, v jednom prostředí, v jednom rozpoložení, v krátkém časovém úseku“, proto je knížka „jednoho ducha, vztahem k realitě homogenní, výstavbou básní osobitá“.
Druhá sbírka Radka Glabazni signalizuje úkrok od poetiky jeho dvojjazyčné prvotiny „Teď ještě hlavou o střepy“, kde autor hledal inspiraci zejména v místech spojených s jeho oblíbenými literárními postavami a tvůrci.
