Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny 20. století.
Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli do zahraničí. Úvod napsala Madeleine K. Albrightová.
Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.
Dlouho očekávaný devátý díl Velkých dějin zemí Koruny české je věnován období let 1683 - 1740, kdy se události ve sféře zahraniční politiky projevovaly na zmíněném teritoriu víceméně pouze zprostředkovaně.
Autorka zkoumá právní a hospodářské postavení měšťanek, jejich materiální zabezpečení či proměnlivé pozice v rámci měšťanské rodiny. Podnětným způsobem se zamýšlí i nad jednotlivými fázemi ženského života.
Publikace je určena nejen studentům a adeptům studia umění a jeho dějin, ale i širší kulturní veřejnosti. Toto vydání zohledňuje vývojem překonané dílčí poznatky vědy o umění a navíc k výkladu poprvé nabízí ilustrace.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Svazek autorsky navazuje na předchozí díl. V první části líčí důsledky husitské revoluce. Druhá část se zabývá vznikem a prvním obdobím existence českého stavovského státu až do nástupu Habsburků.
Autor ve své nejvýznamnější práci sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Esej německého historika představuje pokus o vystižení základních tendencí německého vývoje ve 20. století. V Jäckelově práci hrají stejně důležitou roli jak otázky politické, tak i hospodářské a kulturní.
Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá.
