Velké dějiny zemí Koruny české VI.: 1437–1526

Petr Čornej v tomto svazku Velkých dějin úspěšně navazuje na svůj předchozí a skvělý V. díl. Při čtení jsem byl velmi potěšený, že kvalita nešla nijak dolů, k čemuž přispěla i Milena Bartlová se svými příspěvky k výtvarnému umění doby. Dokonce bych řekl, že se mi VI. pokračování četlo ještě lépe než pětka. Roky po bitvě u Lipan byly přece jen klidnější (i když ne o moc) a děje, o nichž se v knize pojednává jaksi přehlednější. Nepročítáváme se již tolika bitvami, bitkami a vražděními (je důkazem Čornejova mistrovství, že tyto nejsou v V. ani v VI. díle pojaty jen jako nudný výčet), doba se uklidňuje, nastává čas konsolidace, a tak se i text samotný stává jaksi stravitelnějším. Čtenář má při louskání objemného svazku navíc dvě důležité výhody: kapitoly jsou řazeny velmi přehledně (dědictví husitské revoluce, krátká vláda Habsburků, působení Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín a Jagellonci) a výklad je srozumitelný a čtivý (což u historiografické produkce není zdaleka pravidlem)! Čtivost se však přesto nerovná plytkosti či laciné beletrizaci. Na druhou stranu nejde ani o rádobyučeneckou publikaci, v níž by se žonglovalo s cizími slovy a termíny (snad pouze na několika místech v kapitolách zpracovaných Bartlovou nabudeme po přečtení konkrétních řádek dojmu, že vyloženým odborným pojmům nedostatečně rozumíme a výtvarné dílo si tak neumíme dost dobře představit, zde mohla autorka více myslet na čtenáře-nekunsthistorika). Celkovou srozumitelnost knihy podporuje Čornej rovněž svým 'nebráním-se-vážně', tedy odlečováním textu tak říkajíc v mezích zákona, mírným ironizováním činů hlavních postav i jich samotných, přidává i drobty z dějin pivovarnictví, mezilidských vztahů, ale zve nás na exkurze též do mnoha dalších sfér. Minulé děje se tak v Čornejově podání zdají být plastičtejšími a pro současného člověka snad i pochopitelnějšími. Ke zmíněnému přispívají v neposlední řadě rovněž kapitoly o kultuře doby husitské, humanismu, renesanci a reformaci. Až člověk žasne, kolik témat může jeden badatel obsáhnout. Krom výše zmíněných kvalit publikace nesmím zapomenout na drobný fetiš - kniha krásně voní:-). Co se týče výhrad, není jich mnoho. Za sebe bych vyjádřil drobné zklamání nad obrazovým materiálem. Možná by to chtělo více map, grafů (kvituji zato seznamy např. zemských úřadů a úředníků), jež by pomáhaly objasnit tehdejší dění. Jaký rozdíl oproti VII. dílu Velkých dějin Petra Vorla (ponechme stranou tolik diskutovanou kvalitu díla), jehož grafická úroveň je nepopiratelná a činí z této historiografické publikace knihu hodnou obdivu. Druhá má výhrada je ještě drobnější a směřuje k několika chybám v textu. Nejde o chyby faktografické, ani snad gramatické, ale o chyby tzv. 'rušivé', kdy ve slově chybí písmeno, háček či čárka. Musím ale spravedlivě dodat, že zkontrolovat tak objemný text a nepřehlédnout chybu, to chce opravdu nadpozemskou výdrž a trpělivost. Závěrem lze jen zopakovat, že VI. díl Velkých dějin Koruny české patří mezi již vydanými svazky k těm rozhodně nejkvalitnějším a nejčtivějším zároveň. Doporučuji nenechat se odradit při obhlížení knihy v knihkupectví či knihovně její tloušťkou a už vůbec ne datací (1437-1526). Svazek se čte lehce a doba, o níž kniha pojednává, je více než zajímavá.