Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.
Titul navazuje na úspěšnou publikaci věnovanou působení templářského řádu v Čechách. Nyní se autoři podrobně věnují aktivitám templářů na Moravě, ve Slezsku, Lužici i v Rakousích.
Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety.
Publikace je věnována rozboru tří zákoníků, které v zemích
Koruny české – Království českém, Markrabství moravském
a Knížectví slezském – uzákonily právní předpisy o trestu
a trestání.
Publikace je nová především svým zaměřením na působení templářů v českých zemích (v návaznosti na připravovaný další díl, věnovaný Moravě, Slezsku, Rakousko a Lužici - vyjde v březnu).
Na pozadí stavebního růstu papežského paláce i města ve středověkém Avignonu sleduje kniha uspořádání a provoz kuriálního centra a současně vztahy papežství se
Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu.
