Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit.
F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.
Korespondence otevírá pozoruhodné průhledy do života měšťanských rodin sklonku 19. století a představuje významný pramen pro poznání života a díla obou spisovatelek a šířeji i českého literárního a kulturního dění.
Publikace s neotřelou grafikou Pavla Růta, určená především mladším čtenářům, nás vtahuje do života slavného českého emigranta, která strávil v Americe posledních třicet let svého života.
Listy Deža Ursinyho Eve Rosenbaumovej Jabloň v zime prichádzajú zďaleka, a predsa zblízka. Zďaleka: od ich vzniku uplynulo štyridsaťpäť rokov, od Dežovej smrti dvadsať.
Korespondence mezi českým ministrem ve Vídni Antonínem Rezkem a mladočeskými politiky Václavem Škardou a Karlem Kramářem navazuje na první díl dopisní výměny mezi A. Rezkem a Bedřichem Pacákem.
Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost....
Rozsáhlý výbor z korespondence básníka, filosofa a indologa René Daumala, kterou francouzský editor označil za jednu z nejkrásnějších ve 20. století, zahrnuje období 1932-1944, tedy období po rozpadu literární skupiny Vysoká hra až do autorovy smrti.
Kompletní vzájemná korespondence hermetika, spisovatele a nakladatele Vladislava Zadrobílka, publikujícího pod jménem D. Ž. Bor, a moravského básníka Jiřího Veselského.
Pozoruhodná monografie mapující
životní osudy dvou přátel a prokletých
umělců.
Malíře a fotografa Miroslava Tichého
a básníka Jiřího Veselského spojoval Kyjov
i společné téma dívčího těla.
Tajemný básník, úspěšný boxer, umělecký kritik, který nenechal jediné slavné jméno na pokoji, skandalista, ředitel revue Maintenant, do níž přispíval výhradně sám, dadaista předtím, než to slovo Tristan Tzara vyřkl.
Zuzana Maléřová nás hned úvodním textem, nazvaným Dopis Cyranovi, přivítá ve světě své knihy, plné ojedinělých dopisů. Jedny nazvala „cyranovskými“, neboli „dopisy v zastoupení“, těmi druhými jsou dopisy svým blízkým - nikdy neodeslané.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody.
Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, kuriózní stížnosti či žádosti o odpovědi na paradoxní otázky ( jak sám říká, dadaistické inovativní návrhy), které adresoval významným úřadům a institucím včetně Kanceláře prezidenta republiky.
V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
