Kniha si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – vysledovat rozdílné sídelní strategie.
Kniha Mezi nebem a zemí – spojující text Václava Vokolka (1947) s fotografiemi Zdeňka Helferta (1946) – je poctou romantickému malíři Casparu Davidu Friedrichovi.
Stejně jak jiná umělecká díla, i díla filmového umění časem stárnou a postupně degradují. V současné době navíc dochází k masové digitalizaci projekčních prostor a tak ještě více nabývá na důležitosti otázka vzniku digitálně restaurovaného filmu.
Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu.
Součástí knihy jsou i texty a výpovědi jak Daniely Vinopalové, tak historiků umění a téměř úplný chronologický soupis díla, podrobná biografická data a soupisy výstav.
Významná publikace vycházející k prestižní přehlídce designu, šperku a módy Designblok.
Nabízí množství rozhovorů, fotografií, nových designérských počinů i výběr nejlepších míst
v Praze včetně nejlepších restaurací, starožitnictví a pasáží.
V severozápadních Čechách se dochoval pozoruhodný soubor oltářních retáblů či jednotlivých deskových obrazů z let 1340–1550. Kniha seznamuje čtenáře s vývojem deskové malby v severozápadních Čechách a v Sasku.
Výlučnosti katalogu dodává, že místo úvodu je „Povídka o umělci Jiřím Pertbokovi“ od Jakea Chapmana, která byla napsána speciálně pro tuto příležitost.
Doprovodná publikace k výstavnímu projektu předních českých a německých umělců na téma tzv. odsunu a česko-německého soužití v pohraniční oblasti Sudet.
Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.
Kniha představuje dosud málo známá díla ze skicářů malíře Karla Součka (1915–1982). Lidé čekající na nádraží, kladenské doly a hutě rodného Kladna, fronty na ulicích, ale i náboženské motivy či Don Quijote.
Publikace mapující dění v Divadle (Husa) na provázku od jeho vzniku coby profesionálního souboru až do konce roku 1989, kdy se divadlo přestěhovalo do vlastních prostor a začalo psát úplně novou kapitolu.
Vincenc Hehl (1901–1977) žil tiše a skromně. Po léta kreslil ilustrace komorního charakteru do dnes nevyhledávaných knih. K širšímu uznání a věhlasu mu chyběly ostřejší lokty a větší víra v dar talentu.
