Žádná taková kniha pojednávající o sportu v umění ještě nevyšla. Je určena milovníkům sportu i milovníkům umění. Je to radostná publikace, jejímž motem je pohyb a jeho krása.
V září 2015 uplynulo deset let od předčasné smrti známého českého fotografa Stanislava Tůmy (1950 - 2005), jeho rozsáhlý archiv však zůstal a odhaluje mnohé známé i neznámé polohy tohoto citlivého pozorovatele světa.
Téměř sedmi set stránková kniha přináší vyčerpávající přehled všech rolí oblíbeného herce a baviče, a to nejen filmových, jak říká titul, ale i televizních, rozhlasových a divadelních, včetně nedochovaných.
Básníci, působící okolo klubu Jiný Kafe v Táboritské ulici, kterému se s láskou říká „Žižkovskej Monmártr“, byli osloveni Jiřím Fučikovským, aby se nechali inspirovat jeho fotografiemi, a tak vznikla tato zajímavá fotograficko-básnická sbírka.
Monografie R. Němce analyzuje rezidence Karla IV. na rodovém území Lucemburků ve střední Evropě: Pražský Hrad, Lauf v Horní Falci, Mylau ve Fojtlandsku, Ojvín a přidružené objekty v Žitavsku a Tangermünde v Braniborsku.
Zpracování a zhodnocení výjimečné umělecké osobnosti Erwina Müllera napomůže k pochopení vývoje německočeského výtvarného umění a k zařazení meziválečné liberecké scény do kontextu středoevropské malby sledovaného období.
Eric Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“.
Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu.
Antologie Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865–1945 se věnuje roli genderu v české umělecké teorii a kritice od druhé poloviny 19. století do konce druhé světové války.
V této krásné knížce do kapsy, naplněné ilustracemi a užitečnými diagramy, výtvarnice Lisa DeLong předvádí časem prověřené postupy, které jsou základem užití křivek a rostlinných forem v tradičním vizuálním umění.
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
První původní publikace o Bobu Dylanovi z pera českého kritika představuje dílo jednoho z vůbec nevlivnějších umělců naší doby v širších souvislostech. Ačkoliv je Dylan neodmyslitelně spojen s americkou populární kulturou, jeho vliv sahá mnohem dále.
