Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.
Kolektivní monografie představuje další výtěžek výzkumu divadelního díla Jiřího Frejky, podnikaného v Ústavu teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU.
Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů.
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
Knihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog.
Jako dlouholetého divadelního praktika a teoretika ho zajímá, jaký vliv mají tyto tendence na oblast divadla a herectví zvlášť i jak se projevují v příbuzných uměních.
Both of these come together in what we might call a tableau or a scene, and the book therefore also addresses a fundamental characteristic of the current age, which may in all seriousness be termed the age of universal staging.
Tématem tří studií zařazených do této knihy je režie chápaná nikoli jako pouhý pořádající činitel jednotlivých složek činoherního umění, ale jako specifická umělecká činnost.
