Libuše Heczková

Sozanského kniha dokumentuje jeho tvorbu, zahrnující kresby, grafiku, oleje, plastiky a koláže od 70.tých let minulého století až po nejnovější práce. Rozsáhlá je textová část, dětství, dospělost, setkání s osobnostmi.

Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945.

Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.

Antologie Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865–1945 se věnuje roli genderu v české umělecké teorii a kritice od druhé poloviny 19. století do konce druhé světové války.

Čtení o Elišce Krásnohorské črtá příběh utváření obrazu kritičky, básnířky a emancipační aktivistky Elišky Krásnohorské, a to ve čtyřech obdobích jejího života: chronologicky pořádaný výbor z recenzí, článků, polemik, zpráv a kritik.

Kniha přináší pohled na status, formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století, které představuje prostřednictvím vybraných dobových textů a na pozadí různých přístupů (etického, genderového a třídního).

Kniha shrnuje texty P. Hanáková, L. Heczkové, E. Kalivodové a K. Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice.

Trojice autorek se zabývá vývojem feministického myšlení v českých zemích a v Československu od poloviny 19. do poloviny 20. století.

Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi.

Kniha shromažďuje publikované politické projevy české spisovatelky, dramatičky a feministky.

„Píšícími Minervami“ označuje Libuše Heczková české literární kritičky a esejistky přelomu 19. a 20. století. Zaměřuje se především na kritičku a feministku Elišku Krásnohorskou a na ty, které ji následovaly – Terézu Novákovou a Žofii Pohoreckou.

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006.