Nejprodávanější tituly v roce 2017
poezie

Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.

Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin.

Autor navazuje ve své tvorbě na odkaz morav¬sky´ch Židů, jeho pradědeček Elkan Moses Hayek von Gaya (1844–1904) působil jako neoficiální chasidsky´ rabín na východní Moravě.

Nejnovější básnická sbírka Karla Šiktance je inspirována Prahou a vzpomínkami na ni. Autorem ilustrací je Jan Koblasa.

Ivan Wernisch Böhmsche je básník iluzorního, zchátralého, jakoby „starobylého“ světa a zároveň troufalý experimentátor operující s vlastním slovníkem a vlastní gramatikou, budovatel zdánlivě se viklajících, ale nosných větných konstrukcí.

Ondřej Hanák se narodil v roce 1939, vystudoval ekonomii (zahraniční obchod), ale živil se jako dělník.V roce 1968 emigroval do USA, kde pracoval opět jako dělník, poté jako programátor a nakonec jako operátor pro leteckou společnost Alaska Airlines.

Lůzokracie je vláda konzumu a všeprostupující komerce, mediálních lží a pokrytectví měšťácké morálky. Měřítkem hodnoty člověka je jeho výkon, motivem konání zisk. Požadavkem doby je sobectví, zařazení se do davu návodem k přežití.

V básních své druhé sbírky rozvádí Jakub Řehák poetiku prvotiny Světla mezi prkny.

Další "zlatý" almanach české poezie od Vladimíra Stibora. Zastoupeno 65 autorů.

Sbírka Pro parohatou zvěř je literární prvotina dvacetiletého rodáka z Hradce Králové Davida Kořínka. Uvnitř knihy čtenář nalezne dva oddíly.

Jan Vladislav psal svoji poslední básnickou sbírku Příběhy v letech 1997–2009. Jde o básně s epickou osnovou, tedy skutečně o příběhy, jež zachycují životy nebo výmluvné zlomky osudů velkých umělců – básníků, malířů, divadelníků, filozofů.

Meditativně laděná práce Lubomíra Fuxy si přes zdánlivou jednoduchost přístupu vždy zachovává záhadnost. Do nevyzpytatelných prostorů si můžeme promítat osobní pojetí lidského mýtu.

Předkládaný soubor básní je výborem tvorby z let 2000 až 2014, který autor pořídil s básníkem-přítelem Pavlem Šuhájkem.

V souhrnu přináší sbírka výpověď o tom, jak může vypadat duchovní vývoj člověka "západu", jenž se nevyčleňuje ze společnosti a usiluje o duchovní realizaci. V řadě textů se tak objevují myšlenky pomíjivosti, smrti, přírody, otcovství.

Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu.

V rámci obrozenské literatury představuje reflexivní báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury.

Svět se schovává za slova, za řeč, do zářečí, anebo naopak – teprve řeč dává světu život. V druhé sbírce Renaty Bulvové je od obojího a přitom dohromady: nachází jemné paradoxy každodenní, všední existence, její bezděčná kouzla, radosti i smutky.

Básně národního porozumění.

Almanach básní sestavil Jan Antonín Pitínský.

Obsahem publikace jsou verše a výtvarná díla věnovaná tématu milování v 88 typech automobilů v abecedním pořadí (od Alfy Romeo až po Žiguli).