Ve své bohužel již definitivně poslední knize se Ivan Brož, známý autor literatury faktu, zaobírá zápasem "zvláštní povahy", který "vedli jedni proti druhým a zároveň všichni proti všem".
Po druhé světové válce musela obnovená armáda Československé republiky rychle vyřešit problém s nedostatkem bojové techniky, která by zajistila vyšší pohyblivost a ochranu pěších jednotek.
V této knize je popsán příběh německého ponorkového esa z druhé světové války Wernera Henkeho, jenž se svou ponorkou U-515 potopil víc plavidel (24 obchodních a 2 válečné lodě), než kterýkoli německý ponorkový velitel v období po září 1942.
Publikace obsahuje kromě politických, diplomatických a hospodářských aspektů konfliktu také informace o námořní technice a bojích té doby a je vybavena množstvím ilustrací a doplněna mapami .
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.