Hannibal před branami: Kartágo proti Římu 218-202 př. n. l.

Smyslel psaní historických knih v oboru starověku je hledání neznámého neznáma, nových faktů, interpretací, při modelu, kdy je česká věda orientována na plnění RIV a zahraničních vědeckých časopisů, tak může autor literatury faktu psát v ČR nově prakticky o čemkoliv, tím spíše o starověku, kde aktualizace znalostí neproběhla tři dekády. Jenže Karel Richter, ačkoliv je profesionální autor, jehož erudici v 20. stol nelze zpochybnit (mohu doporučit například jeho dílo Hranice placená krví) zabrousil do tématu, kde nemá znalosti a erudici, která by reflektovala zahraniční pokrok v metodologických, teoretických přístupech ke starověké historii (tedy korigovat primární prameny nálezy z archeologie, epigrafiky, sekundárními prameny obecně, dnes už skutečně nestačí přečíst si Livia a myslet si ,že tím znám historii a jsem historik). Navíc skutečně nepoužívá novější zdroje a zásadnější fakta, analýzy (navíc na rozdíl od minulosti, dnes už je vše v angličtině, němčině, francouzštině běžně dostupné). Nemáme zde nová fakta, která by změnily významným způsobem náš pohled na klasickou moralistní historii 19. stol., která punské války vysvětlovala jako vítězství ctnostného Říma, nad změkčilým, obchodnickým Kartágem (dnes víme, že oba státy měly více společného, než rozdílného, byly to expanzivní oligarchické republiky s demokratickými prvky). Máme velké množství množností jak problematiku prezentovat. Kontrafaktuální historií, ekonomickým, demografickým rozborem možností válčících stran, znalostmi vojenské historie, experimentální, podmořské archeologie atd. Nic z toho čtenář nedostane, pouze špatný pokus skloubit narativní historii, primární prameny (bez jakýchkoliv citací, nebo uvedení zdrojů na konci kapitoly) v příjemný příběh, názor, který byl znám už v 19. stol. nebo 40. letech minulého století. Z tohoto důvodu, je to kniha špatná a zbytečná, neměla projít ediční radou, přitom stačilo k úspěšnému zpracování tématu sehnat si nové zdroje, prozkoumat nové přístupy k historii. Je ovšem otázka, zda to čeští vydavatelé nějakému autorovi umožní, pracovat za reálný plat na knize nejen rok, ale i dva, nebo více času. Teprve potom budeme mít kvalitní literaturu faktu na starověk.