Úkolem této knihy je ukázat na životních osudech žen, které se pohybovaly v bezprostřední blízkosti královských trůnů, jak moc se jejich osudy
podobají životním cestám každého z nás.
Přezdívka Bílá růže ze Stalingradu patřila ruské
stíhací pilotky Lidiji Vladimirovně Litvjakové,
která byla leteckým esem i podle mužských měřítek
a vůbec nejlepší stíhačkou všech dob.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Tajemný básník, úspěšný boxer, umělecký kritik, který nenechal jediné slavné jméno na pokoji, skandalista, ředitel revue Maintenant, do níž přispíval výhradně sám, dadaista předtím, než to slovo Tristan Tzara vyřkl.
Komentované vzpomínky právníka a prvorepublikového poslance za agrární stranu Oldřicha Suchého nabízejí osobitý pohled na politické a společenské zrání mladého, meziválečného Československa, těžké období druhé republiky, nacistické okupace a 50.léta.
O Václavu Hraběti (1940–1965), milovníkovi jazzu a autorovi svébytné podoby české beatnické poezie, vypovídá jeden z jeho nejbližších přátel a spolužáků z vysoké školy Jiří Kalous.
Vyprávění Christophera Zacharia Lamecka o vlastním životě je vlastně osobitým dobrodružným příběhem, začínajícím v hliněné chýši bez elektřiny a vody a po mnoha pro nás až neuvěřitelných peripetiích končícím u podnikatelských aktivit s IT technologie
Nespálená kniha představuje deníkové zápisky, osobité názory a beletristický talent Pavly Jezdinské. Texty z let 1910-1945 zachycují každodenní prožitky i zásadní momenty ze soukromého života autorky a jsou propojeny s těmi kulturními a politickými.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Kniha je příběhem vojáka-důstojníka, který se zúčastnil bitev na ruské i na italské frontě, je plná drobných, vážných i nevážných příhod, které se mu přihodily na bojištích i v nemocnicích a v období rekonvalescence.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu.