Monografická publikace vznikla jako knižní záznam inventury prací, reprodukcí, textů, projektů konceptuálního umělce Jána Mančušky (1972–2011), s jejichž mapováním se započalo v roce 2012.
Monografie scénografa a malíře Jana Vančury sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurův umělecký životopis, studie a reprodukce scénografických děl.
Monograficky zaměřená publikace, přinášející reprezentativní a ucelený výběr z tvorby Jaroslava Valečky z let 2010-2015, představuje autora, který se vyprofiloval v nepřehlédnutelnou osobnost současné střední umělecké generace .
Kniha je prvním dílem monografické řady s názvem "Osobnosti české scénografie" navazující na přerušenou řadu publikací, kterou vydával Divadelní ústav v letech 1970 - 1989 v edici "Režisér - scénograf".
Karel Brožek náležel k legendární skupině absolventů nově zřízené Katedry loutkářství DAMU přelomu 50. a 60. let – společně s Jurajem Herzem, Jiřím Srncem, Janem Švankmajerem ad.
Třetí ročník sborníku textů ke klauzurním pracím, které vznikají na Filmové a televizní fakultě AMU, opět přináší důležitou reflexi studentské tvorby v této filmové škole.
Autorský projekt fotografa Jindřicha Štreita, literární dokumentaristky Barbory Baronové a architekta Václava Hlaváčka zaznamenává vzpomínky a obrazy Josefa Černohorského, bývalého vězně komunistického režimu nasazeného v 50. letech do Jáchymova.
Miroslav Machotka je svébytnou osobností české fotografie, jehož dílo představuje zcela jedinečný a objevný přístup k fotografickému vyjádření. Vybraný soubor černobílých fotografií, které vznikaly analogovovým procesem za posledních 40 let.
V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Reflexe fenoménu umělecké výměny Mnichov- země Koruny české.
Vůbec poprvé se světově známý módní fotograf a instruktor kreativního svícení Frank Doorhof rozhodl vzít čtenáře za oponu a odhalit všechny kroky jeho kreativního pracovního postupu při focení modelingových fotografií.
Pavel Mára patřil již v sedmdesátých letech k několika málo fotografům v Československu, kteří svoji volnou tvorbu realizovali v barvě, navíc většinou ve velkých formátech. Publikace je založena na kontrapunktu barevných a černobílých fotografií.
Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody.
Poslední obrazy mohou být vyústěním předcházející tvorby, často se od ní však odlišují, a jsou tak nějakým způsobem výjimečné. Ne zřídka se proto stává, že nemají, pokud jsou takto problematické, v rámci autorova díla plnohodnotné postavení.
Jde o sérii „dokumentárních fotografií“ minimalistických objektů nebo přesněji řečeno předmětů, které se jim podobají a které vznikaly během sedmi let v průběhu autorových cest po různých částech světa – Evropy, Asie, Ameriky…
