(...) Autorem knihy je Prokop Paul (*1939), Zelenkův vnuk a rovněž fotograf, reprezentující již třetí fotografickou generaci této rodiny. Právě příbuzenským vztahem autora k hlavnímu objektu knihy je definováno i celkové osobní pojímání Zelenkova příběhu vyprávěného na pozadí zásadních historických událostí. (...) Období první války zaujímá zásadní část Paulovy knihy, jak obrazovým, tak textovým materiálem. Obojí přináší unikátní svědectví této vyhrocené doby. Reprodukce fotografií samy o sobě vypovídají o umu autora a jejich působivost ještě zvyšují citace z osobních Zelenkových dopisů manželce Františce. Jindřich Zelenka, mnohdy nedaleko první bojové linie, pořizoval momentky z polní kuchyně, vojenského lazaretu, skupinové a portrétní fotografie i výjevy z míst, na která jej zavedla sama válka (Rumunsko, Itálie).

Prokop Paul, desítky let fotograf Ústavu dějin umění Akademie věd, začíná monografii povzdechem „kdybych byl býval“ – a myslí tím, že kdyby se byl býval dědečka vyptával cíleněji, než se to kdysi dělo, mohl toho teď vědět mnohem víc o tom, jak to na počátku této fotografické dynastie všechno bylo, jak to chodilo. (...) Ve zralém věku se poučil a pokouší se mezery zacelit: „Povzdech ‚kdybych…‘ jsem nahradil usilovným shromažďováním dobových dokumentů, fotografií, korespondence a předmětů týkajících se celého příbuzenstva. (...) První světové také Paul věnuje největší část knihy, nejeden snímek je opravdu unikátní, úryvky z dopisů posílaných z fronty jsou výmluvné.