Parmenidova filosofie je prvním uceleným knižním textem levicového intelektuála Záviše Kalandry. Vznikl v polovině dvacátých let 20. století coby dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost).
Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy "filosofie akce" k jeho pozdní zralé podobě "filosofie konkrétna".
Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.
