Nejprodávanější tituly v roce 2017
historické stavby, hrady

Královské město Plzeň nabízí kromě mnoha více či méně tradičních turistických cílů ještě jednu pozoruhodnost. Opustíme-li povrch – chodníky, náměstí, sady –, objevíme něco, co je na první pohled našim očím skryto a je méně známé – plzeňské podzemí.

Dějiny zámku Štiřín v letech 1395 - 2013 slovem i obrazem. Kniha má podtitul „Ohlednutí za léty 1395 až 2013“ a zachycuje nejen nejstarší historii, ale především problematiku posledních dnů, kdy je otázka prodeje Štiřína znovu a znovu aktuální.

Série knih o zříceninách od renomovaného kastelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech.

Paralelní česko-německá kniha cestovních deníků mladého Karla Krameria (jednoho ze synů známého obrozenského nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria), zachycuje jeho prázdninové cesty po Čechách.

Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.

Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky.

Nová publikace, která se zaměřuje výhradně na hrad Veveří a blízké okolí. Předmluvu ke knize napsala známá brněnská historička Milena Flodrová, která o hradu Veveří napsala v minulosti již celou řádku textů.

Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.

Erudovaný a obohacující text, popisující jednotlivé části orloje a historické události s ním spojené.

V roce 1888 vydala moravská šlechta na počest 40. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn slavnostní album s fotografiemi svých rodových sídel. Po 123 letech pořídil fotograf Libor Teplý "kopie" těchto fotografií zachycující aktuální stav míst.