Stati a rozšířené příspěvky z 32. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy,uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.,a Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy ve dnech 8. a 9. října 2013.
Jádrem monografie je kritická edice dobového barokního životopisu sv. Jana Nepomuckého z pera jezuity Maxmiliána Wietrowského (1729), a to paralelně latinského originálu i dobového českého překladu.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.
Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.
Canaanite glosses, i.e. medieval Slavic, especially Czech glosses, recorded in Hebrew script, have aroused the interest of researchers since the first half of the19th century.
Kniha vznikla na základě výzkumu trestněprávních pramenů a přináší čtenářům autentické lovecké a pytlácké příběhy. Její součástí je edice několika mysliveckých řádů, které se staly základem represí proti pytlákům; mnohé jsou zde publikovány poprvé.
Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
