Eseje a studie se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století.
Autorovi této knihy jde o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy; o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti.
Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti.
Už devět století nám Kosmas vypráví „velký příběh“ české země — nyní nově v překladu Ondřeje Koupila. Každý člověk chce vědět, kým je a kam patří. Aby porozuměl přítomnosti a neobával se budoucnosti, potřebuje znát minulost.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.