Represe – rezistence – holocaust – státní a okupační správa – kolaborace – bojové operace – kultura – všední život. Kronikovou formou den po dni zachycené události "všedního dne" v protektorátu.
Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček?
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Znovu vás zveme na setkání se zajímavými lidmi, do jejichž života i osudu se zapsala Šumava. Seznámíte se s nelehkým životem známého modravského starosty Antonína Schuberta, jemuž mnohokrát život ukázal odvrácenou tvář.
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.
Kniha nabízí pohled za závoru známého vojenského prostoru. Na starých fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena podoba kraje pod Knížecím stolcem zrcadlícím se v největším šumavském rybníku Olšina.
Proč by nás měl zajímat marxismus — nějaká teorie 150 let stará? Po více než třiceti letech života v kapitalismu je nám plně jasné, že boj za opravdu spravedlivou, svobodnou a demokratickou společnost nebyl ani náhodou dokončen.
