Italský kulturní antropolog Tommaso
Braccini zkoumá fenomén vampyrismu
v evropských dějinách. Zamýšlí se nad
kořeny představ o vampýrech – mrtvých,
kteří opouštějí hroby, aby pronásledovali
živé.
Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
Brilantní kulturně historická studie
pojednává o záhadných vraždách,
které v 60. letech 18. století děsily
francouzský venkov a jejichž oběťmi
byly především mladé ženy a děti,
a o následném zrodu legendy o krvelačné
zvířecí bestii.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Dílo „Itinerario“ je cestopisem z pera nizozemského cestovatele Jana Huyghena van Linschoten, který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v Indii ve službách arcibiskupa z Goy.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
