Sebevýchova k pozitivnímu myšlení, cítění a jednání je cesta zajišťující zdraví, odvahu, radost a rychlejší návrat do věčného života. Kniha milým způsobem apeluje na rozhodnutí čtenáře změnit své chování. Spirituálně zaměřená příručka.
Střípky moudrosti volně navazují na dvě již dříve vydané sbírky textů z oblasti magie a hermetiky. I v tomto případě se jedná o soubor krátkých, víceméně humoristických črt, které jsou tentokrát doplněny korespondujícími symboly mayského orákula.
Kniha se věnuje teorii evoluce. První česká publikace, která systematicky mapuje vliv moderní evoluční teorie na klíčové oblasti filosofie - filosofii vědy a mysli, etiku a teorii poznání.
Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury pojednává o nepostradatelné hodnotě krásy, která v dnešní době ztrácí na původním významu.
Zjevení sv. Jana je vůbec nejsložitější pasáží bible a že s interpretací apokalypsy dodnes zápolí teologové všech náboženských hnutí. Malíř Souček ji zpodobnil na 22 listech, z nichž každý odpovídá jedné z 22 kapitol apokalypsy.
Autor pobýval několik měsíců v buddhistickém lesním klášteře Pa Auk v jižní Barmě. O svých setkáních, o tom co zažil, o čem přemýšlel a jak meditoval vypráví tato kniha.
Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou.
Dorota z Montau (1347-1394), německá mystička, patronka řádu Německých rytířů, osobnost doby prolínání kultur severního Polska a německých hanzovních měst. Matka devíti dětí, choť zbrojíře, a přitom poutnice tajemství Ježíšova života.
V keltské tradici byl kruh považován za jednotný ukazatel celistvosti světa. Světlo, koloběh zrození, návrat, obnova, domov, jednota a především LÁSKA, to všechno je KRUH.
Tyto mandaly jsou inspirovány duchem keltské moudrosti.
Tato studie je svébytnou interpretací rozhodujícího úseku Kierkegaardovy filosofie, současně však přispívá k obecnějšímu tématu působnosti filosofického textu, figury čtenáře filosofie, jako i strategie filosofického autorství.
Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.
