Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech 1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace.
Kniha přináší informaci o těch, kteří ztratili své zázemí nebo je dokonce nikdy nezískali. Je o jejich životě na ulici i před ním, o jejich přístupu k různým problémům, s nimiž se museli vypořádat - a leckdy se jim to ani nepodařilo.
Práce brněnského historika přibližuje zašlý svět moravských Němců, plný vzrušených debat, hledání vlastní identity i cest k soužití se svými českými spoluobčany, který se odehrával kolem roku 1900.
Jakou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného.
Kniha přináší některé poznatky o nejkomplikovanější stavbě, kterou na Zemi máme - o lidském mozku. Osloví jistě čtenáře z řad studentů psychologie, pedagogických oborů, sociologie, medicíny, ošetřovatelství, rehabilitace, ale i odborníky zmíněných oborů.
Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989.
Kniha se zabývá působením modernizačních a globalizačních trendů na hodnotové orientace, normy a klíčové aspekty životního způsobu české a hlučínské populace v evropském kontextu.
Kolektivní monografie analyzuje funkci mýtů postsocialistických metropolí (Prahy, Bratislavy, Varšavy a Krakova) a metropole Rakouska po roce 1989 při formování jejich nové identity.
Pohyb a začlenění, tedy (i)migrační otázky, jsou velmi komplexní fenomény, které jsou nedílnou součástí každodennosti. Francouzská společnost s nimi má dlouhodobou zkušenost a francouzské sociální vědy se několik desetiletí těmito otázkami zabývají..
Kniha usiluje o upevnění a prohloubení znalostí o mezinárodních organizacích v českém prostředí. Klade si dva základní cíle. Její první cíl spočívá v předložení komplexního a podrobného obecného rozboru mezinárodních organizací.