Migrace a státní suverenita: Oprávnění a hranice přistěhovalecké politiky z pohledu křesťanské sociální etiky

Předkládaná monografie se zabývá teologicko-etickou reflexí mezinárodní migrace a imigrační politiky. Autor hledá ve světle teologické etiky odpovědi na následující otázky: Je rozdělení světa do jednotlivých států eticky odůvodnitelné? Je ospravedlnitelná existence imigrační politiky, tj. regulace mezinárodní migrace? Odpovědi na tyto otázky s sebou přinášejí řadu etických implikací, které by se měly promítnout do utváření imigračních politik i do angažmá křesťanských církví.
Práce předkládá nejprve historický pohled na realitu států a imigrační politiky a na vybraných imigračních politikách jednotlivých států představuje typizované modely současných imigračních politik. Dále autor prezentuje relevantní podněty z novodobé politické filozofie. Opírá se přitom zejména o myšlení I. Kanta a H. Arendtové, ale diskutuje rovněž normativní sociálně-filozofická východiska současné imigrační politiky. V závěrečné kapitole jsou formulována teologicko-etická řešení. Autor přitom vychází ze základních principů křesťanské sociální etiky - z principu personality, solidarity a subsidiarity -, které na základě zpracovávaného tématu kriticky reflektuje, a prezentuje rovněž postoje vůči přijímání cizinců v dějinách křesťanského sociálního učení a teologického myšlení. V závěru nabízí eticky koncipované podněty pro imigrační politiku a působení křesťanských církví.