Malíř a básník Vladimír Josef Dvořák (*1967) patří mezi výrazné osobnosti českého moderního umění uplynulého půlstoletí spojující výtvarné i slovesné vyjadřování v jeden celek.
Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika a bohemisty.
Během doby laténské se v oblastech severně od Alp poprvé uplatňují významné technologické inovace v hrnčířské výrobě. Jednou z nich je užití dvoukomorových vertikálních pecí k výpalu keramiky.
Hilde Dominová (1909–2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek židovského původu, kterým se po strašlivé zkušenosti holokaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka.
Brazílie se jako největší latinskoamerická země (a pátá největší na světě), země s 206 miliony obyvatel, čím dál častěji těší pozornosti badatelů v oboru společenských i přírodních věd. Jako trh s obrovským potenciálem má význam pro ekonomy.
Sbírkou završuje autorka trilogii, jež zahrnuje období, kdy se znovu ponořila do teorie Henriho Bremonda a nechala se jí ovlivnit (Sirka Henriho Bremonda 2016, Prázdniny s Henrim 2017).
Zvolání „Panenko Skákavá“ je všeobecně rozšířená fráze, která byla po dlouhou dobu bez zjevného vztahu k dnes již zaniklé obci Skoky u Žlutic. Situace se změnila v roce 2006.
Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta.
Samotář i gentleman. Mladinký greenhorn i bojovník s nadlidskou silou, jenž zkrotí mustanga, ať chce či nechce, a udolá holýma rukama příšerného medvěda. Muž žijící mezi dvěma naprosto odlišnými světy.
Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
This monograph documents Haig Utidjian’s research of recent years on the formation of the extant melodies of the Armenian Hymnal on the basis of the corpus of writings and transcriptions of Ełia Tntesean (1834–1881).
Kniha si klade za cíl seznámit čtenáře s cestami, po kterých se protestantská teologie druhé poloviny minulého století přibližovala k tématu křesťanského Východu.
