Nakladatelství Pavel Mervart

Sbírka sunshine hegeš je neúplnou zprávou o jednadvacátém století.

Kniha patří k nejvýznamnějším klasickým dílům moderní antropologie.

Texty se silou mýtu a obrazností dítěte, rozprostřené mezi pradávným a živoucím. Až hmatatelné vize, ve kterých se zvuky těl ze sousedství prolínají s hlasy zásvětí.

Kniha představuje krajku jako pozoruhodný fenomén liturgického umění, jehož význam zdaleka přesahuje dekorativní funkci.

Kniha sleduje méně známé, ale mimořádně důležité intelektuální dějiny Ukrajiny 19. století skrze pojem „excepcionalismus“ – ideu národní výjimečnosti, která se obvykle spojuje s americkým politickým myšlením, zde však získává nový, nečekaný kontext.

Kniha upozorňuje na fenomén „slepoty k rostlinám“ – na skutečnost, že v moderní společnosti často přehlížíme význam rostlin pro náš život, přestože jsme na nich existenčně závislí.

Kniha se zabývá procesem christianizace římského světa mezi čtvrtým a sedmým stoletím a zaměřuje se na roli, kterou v něm sehrály obrazy, nové materiály a náboženské rituály.

Východočeské pohraničí bývá často líčeno jako kraj „přerušené paměti“ a ztracených kořenů. Tato kolektivní monografie však nabízí jiný pohled. Představuje Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovsko i další oblasti jako dynamický prostor, ...

Hudba jako útočiště. Vášeň jako osud. životopisný román o Hanuši Wihanovi, violoncellistovi, který dokázal proměnit ticho v hlas a obyčejný tón v pravdu o člověku.

Hřejivý a hravý příběh o dobrodružství, objevování světa a radosti ze společných okamžiků.

Sbírka básní.

Básnická sbírka.

Kniha představuje odborné studie, vzniklé na základě příspěvků přednesených na Konferenci mladých slavistů, jež sdružuje začínající badatele z celé Evropy.

Sbírka básní.

Autor, který o iracionálních věcech přemýšlí spíš racionálně, neodpovídá na všechny otázky, které si klade, vyvolává je, a jejich základní význam je v napětí mezi protikladnými odpověďmi.

Sbírka básní.

Publikace přináší první komplexní zpracování počátků psychiatrické péče v českých zemích mezi koncem 18. a 80. lety 19. století.

Kniha je jedinečnou publikací, která českému čtenáři vůbec poprvé představuje literární, kulturní a historické dědictví národa Šorců, jednoho z nejméně známých etnik jižní Sibiře.

Kniha ukazuje, že síla grafického románu spočívá nejen v tématech, ale i v inovativních vypravěčských postupech – v experimentální práci s obrazem, textem a stránkovou kompozicí, která narušuje lineární vyprávění ...

Čtyři eseje zkoumají, jak se literární dílo proměňuje v estetický objekt v rukou interpreta, jenž osciluje mezi rolí literárního historika a pozorného čtenáře.

Tato kniha nabízí hluboký a zároveň praktický pohled na tvořivost jako klíčovou kompetenci pro život v rychle se měnícím světě. Ukazuje, že tvořivost není o umění či výjimečném nadání, ale o postoji k učení, chybám, nejistotě a novým výzvám.