Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Kurasův nejstarší besteller, původně psaný anglicky s titulem Czechs and Balances, časem přeměněný v evergreen a aktualizovaný novou kapitolou dělá českou historii jednoduchou jako vyhození z okna.
Muž, o němž je tato kniha, je jedním z Čechů, kteří tvořili světové dějiny. Je víc než ostudné, že je dnes pro českou společnost neznámým hrdinou. Právě z tohoto důvodu se profesor Miltner rozhodl napsat jeho životopis.
Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.
Rozvědčík, autorský komiks Marty Morice, odhaluje zákulisí velkých historických událostí. Hlavní hrdina se podílel jako mediátor na procesu zakončení bojů ve Vietnamu a na přípravě schůzky prezidenta Johnsona a premiéra Kosygina v roce 1967.
Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít.
Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely?
Kniha čtenářům tlumočí otázky, jež může historik položit souboru literárních děl sepsaných v 15. století na dvoře burgundských vévodů. Představuje příběhy života a tvorby několika básníků, kronikářů, romanopisců a cestovatelů, ...
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.
Kniha předního britského historika z je věnována otázkám rozvoje finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím v 19. a 20. století. Jak změnila moc peněz mentální chování lidí? A jak ekonomika zvítězila nak politikou klasického 19. věku?
Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.
