Po prvních třech svazcích věnovaných hercům a herečkám, pokračuje projekt, který vzniká v širším autorském kolektivu pod vedením doc. M. Štolla, dílem věnovaným režisérům-dokumentaristům.
Disertační práce Elišky Vavříkové představuje současně záznam i
autorčinu reflexi dlouhého procesu vznikání a tvorby dnes již
legendární inscenace divadelního studia Farma v jeskyni.
První část se zaměřuje na podmínky, ze kterých divadlo Royal Court vzešlo a na jejichž pozadí se prvních dvacet let vyvíjelo, druhá část má být jakýmsi příběhem divadla a třetí část je věnována britskému dramatu po roce 1994.
Naše přední teatroložka ve své práci zkoumá velkou proměnu v divadle antického Říma: odklon od dramatu a příklon k podívané všeho druhu, počínající už v 1. století před n.l. a hlavně za vlády julsko-klaudijské dynastie.
Historie filmování Jiřího Suchého se od roku 1989 týká pouze jeho vlastní produkce, filmů povětšinou krátkých, natáčených vesměs v amatérských podmínkách.
Soubor esejů, které vznikaly - s výjimkou několika starších, podstatně přepracovaných -většinou během 90. let, kdy byly publikovány zejména v časopise Svět a divadlo.
Výpravná česko-anglická publikace představuje tvorbu výjimečné osobnosti české scénografie, předčasně zesnulé Ivy Němcové. Je jedinečnou příležitostí vhlédnout do tvůrčího procesu jejího vynikajícího a inspirujícího, třebaže nedokončeného díla...
Monografie o uměleckém odkazu jednoho z nejvýznamnějších českých scénografů druhé poloviny 20. století Zbyňka Koláře sleduje jeho celoživotní tvorbu, během níž vytvořil téměř čtyři stovky inscenací, především pro velké divadelní scény.
Norma, normativita, normalizace…
Čtenáři se nabízí nejen srovnání českých normalizačních a postkomunistických seriálů, ale i jejich poselství, která nemusí být tak odlišná, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Druhý díl trilogie Rytmus, tvorba, divadlo pojednává o rytmologické problematice z hlediska symboloniky, discipliny věnované studiu reflexe rytmu a z rytmu odvozených kvalit v lidské aktivitě.
O pestré historii Divadla Rokoko dosud nebyla vydána žádná publikace. Proto se Městská divadla pražská rozhodla oslovit renomované divadelní historiky a k významnému jubileu připravila knihu.
