Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
První ucelené shrnutí dějin intelektuálního společenství Kampademie - obnovené platónské akademie na Kampě, jehož členy byli například Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Daniel Kroupa a také Václav Havel.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Kniha se detailně věnuje jedné z nejdramatičtějších krizí studené války, která byla vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a vedla ke dvojí vojenské konfrontaci - sinajskému tažení Izraelců a britsko-francouzské invazi v Port Saídu.
Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost.
Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.
Vzpomínková publikace na listopadovou revoluci 1989 z pohledu přímých účastníků především z Brna je zasazena do širšího rámce celostátních tehdejších událostí a proložena úvahami o sametové revoluci i době porevoluční až do dneška.
Strhující příběh o sudetské dívce (dosud žijící autorka), která studovala v nacistické škole a fanaticky zbožňovala Adolfa Hitlera. Po válce se za dramatických okolností dostala na Západ, kde postupně procházela hlubokou proměnou.
Dramatická historie ztráty tibetské svobody by měla stále stát i za naši pozornost. Proto byl převyprávěn pro českého čtenáře i tento příběh násilí, lží, odvahy, netečnosti, přátelství a zrady...