Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového.
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Kniha popisuje silný příběh známé řeholnice Matky Elvíry, která se nechala vést Boží Prozřetelností k dílu záchrany zástupů mladých narkomanů a bezdomovců.
Monografie nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů.
Otřásání základů (The Shaking of the Foundations, 1948) je první ze tří Tillichových souborů kázání. Pronikavé meditace a úvahy nad známými či méně známými biblickými texty i po letech překvapují hlubokým porozuměním a existenciálním nábojem.
Kniha je proto především učebnicí vůdcovství a jako případová studie v ní posloužil papež František a jeho duchovní vůdcovské imperativy: Důkladně poznejte sami sebe, ale žijte službou druhým! Vnořte se cele do světa, ale denně se ze světa stahujte!
Pár kroků do křesťanství je základní kurz určený původně pro druhý stupeň základní školy nebo pro mladší gymnazisty. Obsahuje několik kroků, kterými člověk může vstoupit do oblasti náboženství a později křesťanství.
Kniha pojednává o teorii společenské smlouvy u španělského jezuity Františka Suáreze (1548–1617).
František Suárez navazuje na aristotelskou tradici a snaží se ve své politické teorii spojovat pojmy lidské přirozenosti, finality a svobodné vůle.
Praxe přítomnosti nás vede k tomu, jak se naučit plně a bděle prožívat přítomný okamžik a pod povinnostmi a tíhou všedního života neztrácet vlastní živou touhu a dotyk s bezprostřední vnitřní pravdou.
Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě.
